text: ahZ
Shapeshifter – One
/ D.Bridge
remix
Brand Nu (BRANDNUX01)
„Chce to dovýzt nějaký liveacty,“ zamyslel se Servác a usmál
se na Pankráce, potěžkávajíc bezedný měšec, který dostal od
podivuhodného mužíčka s fajfkou. Není se čemu divit, kvalitních
liveactů dostupných uchu i promotérově keši v české kotlině je na
drumandbassovém poli pomálu. V roce, kdy se na taškařinky v živém
provedení definitivně vyprd Tony a jeho kumpáni z elektro města nad
Temží, jež jako jedni z mála měli na Servácem zamýšlený typ projevu
náběh, vyšel na britském trhu singl od novozélandské party Shapeshifter
s názvem Bring Change. Navenek to mohlo vypadat, že jde o jakousi nadějnou
partičku hobíků, ovšem to už tahle pětičlenná banda študovaných
hudebníků z Nového Zélandu měla na kontě dvě regulérní alba. To
třetí, ze kterého je i One, dostalo název Soulstice a na Zélandu za něj
fanoušci solí vatu jak oteklí. Po poslechu singlu One vám musí být jasné,
že tohle je v záplavě průměrných liquidních pokusů lahůdka za všechny
prachy. Prostě písnička jak vyšitá do komerčních rádií, s nápadem,
vývojem a zvukem. Vyhlašuju hon na Serváce nebo toho zakrslýho pidimužika,
protože Shapeshifter jsou přesně to, co Evropě chybí. Ale zpět do české
reality a ještě lépe, k béčkové straně desky. Tam rotuje remix od
D.Bridge, kterýžto ubral zpěvů, zpevnil basu, emo vyhnívačku skrývající
se v originále uprostřed skladby přilepil na začátek, vystlal jí
pořádnou basou a tak celkově vyházel liquidní cukrbliky, krom zásadního
klavíru. Emo nádech tedy zůstal, ale track získal tak nějak pojítko se
zemí, takže už tolik nepoletuje jako áčko. Kdo by to u D.Bridge čekal,
že pánové veteráni.
Electrosoul System – In
The Place / After
Hours
Brand Nu (BRANDNUX02)
„Neblázněte kluci, co kdybychom radši jeli k vodě, na ryby, a
tam se budem celej zbytek života válet.“ pronesl zasněně Servác.
„Vždyť to můžeme,“ zvolal Pankrác a plácl se do zátylku, kde ho
pozlobila jedna z všudypřítomných much, dodaje, „a Bimbác nám k tomu
nabrnkne pěknou muziku a kopu jídla a pití. O kouření se postarám,
s dovolením já.“ a spiklenecky mrkl na Bimbáce. Ten zbystřil a jeho oči
se blýskly potutelnou jiskrou. Seskočil z vozu, zvolaje: „A teď chci
neokoukané a vtipné samply, chááá!“ zazubil se na celé kolo a prsty
pohladil struny malé harfičky stejně důkladně jako Andrew Barlow své
jehňátko. „A ještě nenápadnou gradaci a střídmý rytmus, chááá!“
Znovu se rozezněl líbezný zvuk prazvláštního daru…
Takhle by to možná vypadalo, kdyby se pánové veteráni na křižovatce rozhodli, že se budou po zbytek života válet. Je nasnadě, že by muzika šikovného Rusa s producentským průjmem byla k jejich chillu více než adekvátní. In The Place i After Hours spojují přesně ty atributy, jež Bimbác nabrnknul. První jmenované dominuje poměrně originální basová linka klesající až pod podlahu s typickým ESS zvukem tvořící s jednoakordovou klavírní hrou zajímavou a milou harmonii – ideální pro ono Pankrácovo kouření po chutném pikniku. Kdepak Pankrác, ten má pod čepicí! After Hours je pro tři veterány skladbou tanečnější, doporučuje se hrát až po několikeré lahvi toho nejlepšího bílého. Funky basa a vrzavé zvuky jak ze Samorosta dokresluje klavírek a příčka a celkově vytváří vtipnou kompozici. Ještě mě tak napadá, že by neznělo vůbec špatně, kdyby se obě strany smíchaly v jednu. Chlapi, tady nemá smysl se handrkovat – jede se k vodě!
Subwave – Think
/ Indigo
Shogun Audio (SHA021)
Paprsek ranního slunka už notnou dobu pral do Pankrácova zpoceného a zarudlého zátylku. Usnul ve voze, na kozlíku, jak jinak u řeky než „na pradlenu“ a kupodivu směrem na východ. Neúprosný žár začal způsobovat bolest hlavy tak nesnesitelně, až ho probudil. Bylo mu jasné, že musí promptně do stínu, kam se odbelhal s velkou těžkostí. „Co jsme to včera, k sakru vyváděli?“ lovil v paměti tupé střípky večerního bujarého veselí, zatímco třesoucíma se rukama velmi obezřetně sundaval z pod klobouku picollo a camelky. Lokl si. Vzpomínky se se začaly zaostřovat.
Objevila se v nich postava, ne nepodobná Bimbáci,
kterak řve na celé kolo: „S těmadle cajdákama už děte do háje
kamarádi, já mám teďka pěkně nakoupíno a chci nějakej newschoolovej
digitál, na funky basu už vám víte co!“ a neurvale strhnul brandnu:x
výlisek z gramofónu. Do hrobového ticha doposud rozjařený Servác
schlíple zahlásil: „No tak kluci, tohleto mi nedělejte, tyhle nárazy mi
nedělaj dobře.“ Nicméně hned vzápětí se jeho tvář počala
rozjasňovat. Mohl za to krátký minimalistický nájezd áčka s názvem
Think, který Bimbác položil na talíř. Následný drop pak dokonal dílo
zkázy. Průzračný zvuk, který Servác tak dobře znal právě od mistra
Shoguna způsobil, že sebou začal švihat jako správný ještěr. Téměř
neznatelné posuny basové linky umocněné digitálním cvrlikáním a
jednoduchými perkusemi uměl ocenit.
„Jau!“ Pankrác leknutím vyskočil ze svého ranního chillu. Zasnil se natolik, až mu ruka s neodkleplou camelkou nemilosrdně klesla na obnažené lýtko. Jeho ucho zaregistrovalo kašel a pohyb u gramofonu: „A béčko sem si nechával na teď, to totiž přesně odpovídá mojí zlomený náladě, brýtro kamaráde, máš tam ještě kávičku?“ zachroptěl Bimbác a poslal tam Indigo, jehož polámaně zadumané atmo se rozlilo po hladině řeky. Kocáb se hned jevil býti snesitelnějším.