text: MAMBA
foto: archiv Shadowbox.cz
Greenflashe jsem díky svému
umění všude chodit pozdě nestihla a P.no už vysílal svoje
poslední elektrošoky do prázdného prostoru Abatonu: You Move (Shock
Out), Turn Up The Sun (Baron), Pieces (Chase and Status, Plan
B), Gold Rush (Danny Byrd, Brookes Brothers), a pak do toho padnul
nepovedený mix nějakého kvá kvá , které mi trhalo uši. Nicméně selekce
jako vždy příjemně naladěná a na takovou party jako je Get Punked přímo
ulitá; Eastern Jam (Chase and Status), dunivý Disco Dodo
(Lynx), přeslazený Eternal Optimist (High Contrast), ožužlaný
Timewarp (Sub Focus) a dobře stravitelný Keep Moving (F.U.K.T.,
Soulmatic), možná jsem postrádala více experimentování s mixy, ba
i některé mixy byly fakt nucené, ale na selekci bych si vážně
nestěžovala. Tak popojedeme.
Jen co se mihne černá šmouha (Mampi
Swift, pozn. red.) mezi věčně nenasyceným publikem,
začínají se mi seskupovat myšlenky plné očekávání dokonalého setu.
Zbylí dopíjeli pivní mok a hnali se vpřed. I když většinou není zvykem,
že je mnoho místa k pohybu, tentokrát bych tu mohla tančit i balet;
Judgement (Chase and Status), nějaké doubledropy, které vůbec
nestíhám a padne The Nine (Bad Company). Na plátně tančí
panáček a oklepává ruce a nohy, ale baví mě to. Fajn projekce, ale co
zvuk? Celé umělcovo dílo kazí uječené ženské, které mlátí pánvemi
o plotnu. Pak bych se vsadila na nějakého Zinca a Drumsounda, ale co to byly
za tracky, to už si fakt nepamatuji. Fascinovala mě jeho selekce a způsoby,
jakými skákal z minulosti do přítomnosti. Svým kvákáním ničil moje
sluchové buňky, ale zároveň je balzamoval deepovějšími věcmi. Už ale
jen při pohledu vám musí být jasné, že tak obrovské černé tělo
nemůže hrát žádné teplo.
Celou noc převládaly skákačky, ale chutné; Borrowed Time (TC, ft Sub
Focus), Tear You Down (Brookes Brothers), Timewarp (Sub Focus), Take Me
Away (Chase and Status) – a to nechal na výsluní dlouho, mnou
očekávanou Stay Forever (Blame) a i Harlem (Blame),
Gold Dust (Fresh), The Smoker (Shimon) a X Ray (Sub
Focus). Mezi tím vším probublávaly mnou ne moc milované tracky, které
jsem horko těžko snášela a věřím tomu, že kdyby neměl ty mixy tak
zábavné a tu techniku tak vypracovanou, tak bych se tu poslední půl hodinu
nudila. Ale odnesla jsem si z něj zážitek srovnatelný se zážitkem, kdy
poprvé ochutnáš Nutellu. Byl vynikající, ale moc tučný a po dvou
hodinách omrzí.
Rezidentka a jediná dáma této noci
(Katcha, pozn. red.) se rozhodla ještě více
rozvířit vodu a popohnala mladou krev skočkami, se kterými se nikdy asi
nesrovnám; Harder (Drumsound, Bassline Smith), Cold Turkey
(Bassline Smith), nějaký nechutný remix Shaggiho, klasika All That
Jazz (Fresh) – rewind, Back To Your Roots (Dj Friction, K-Tee
rmx) a Deeper Underground (Xample). Teď jsem měla fakt dost,
nejen že mě to nebavilo, ale tohle bylo jako za trest. Jenom těžko říct,
jak to chápali jiní, protože jsem po pravé paži měla pohled na více
lidí, než bylo na Mampim. Ještěže existuje tak svaté místo, jako je
bar.
Posledních pár minut v klubu mi zvedlo náladu, protože nejen, že jsem zjistila, že je na baru blaze a draze, ale objevili se Deadly Viperz. V tu dobu jsem už spíš poletovala okolo a moc nedávala pozor co hrají, ale jako vždy kloubili dohromady tvrdé věci s klasickými hitovkami; Future Slip (Hive, Dom, Gridlok, Ryme Tyme), Coming From The Top (DJ Die, Break), The Source (Bungle), Alibi (Spectrasoul), Headlock (Imogen Heap, High Contrast rmx) do toho teasli How You Gonna Feel (Commix, feat. Steve Spacek), nově objevenou Borrowed Time VIP (Sub Focus, TC), Be True (Commix).
Pro mě tahle optimistická párty končila s pocitem přesycení a chtělo se mi kmitat ze strany na stranu, ale že bych dala Mampiho na ten nejvyšší vrchol všech mých hudebních zážitků, to nejde. Na druhou stranu mi možná chyběla atmosféra přeplněného klubu, kdy všichni lezou přes sebe jako nějaká havěť a já se nestíhám ani nadechnout. Ale hudebně to byla pro všechny příznivce skákaček opravdu delikatesa.