„NAFETUJTE SE RAPU, VY SMAŽKY!!!“
O tom, že zdaleka nemám vždycky pravdu, jsem se mohl přesvědčit hned
první festivalový den. „Znám spoustu junglistů, kteří si rádi
poslechnou hip hop a naopak, takže to bude v klídku,“ přesvědčoval jsem
kde koho, ale dopadlo to jinak.
Začínali „Ti 3, co nejsou vůbec žádný mistři“ Indy&Wich.
A možná měli hrát až jako poslední ze všech hip hopových kapel,
protože byli zdaleka nejlepší. Přes relativně malý počet lidí na place
před pódiem do toho zejména LA4 šel naplno. Na nic nečekal, pořádně se
snažil a bylo mu na očích vidět, že nám to prostě chce „dát“. Indy
působil o něco unavenějším dojmem a Wiche zase trápila poskakující
jehla (La4 i Indy situaci pokaždé komentovali výkřikem „Skočka!“), ale
i tak šlo o docela pěkný koncert s hostujícím Wladimirem518 v úvodní
Cestě štrýtu.
To Wladimirova domovská skupina Peneři strýčka Homeboye možná ani nestála
za shlédnutí. Je to trochu nefér k Wladimirovi, který očividně podobně
jako LA4 chtěl lidi bavit, ale Orion mu to vyloženě kazil. Zatímco
vystoupení polských Warszafski deszcz vyšlo rozpačitě půl na půl (polská
allstars formace zas až tak allstars nebyla), na Penery asi nikdo v dobrém
vzpomínat nebude. Orionovy výkřiky „Nafetujte se rapu, vy smažky! nebo
„Která ku*** chce vy***at do pi**?!“ stejně jako snaha „odrepovat“
texty písní co nejrychleji, aby už to měl z krku, působily přinejmenším
trapně. Drahý Orione, Leoše Mareše na tebe!!!
„ŽIVÉ BICÍ V KOMBINACI S LOOPY JE PŘECE SUPER,“
…říká Klára Nemravová o Tata Bojs a já ji tenhle výrok „ukradnu“.
Ale ne tak rychle. Po hip hopu nastoupil svižnější rytmus. Vyměněné
gramofony převzala dvojka Dreazz a Falcon, tentokrát bez mc Darta. Ten měl
bohužel problém s dopravou a do Teplic nedorazil.
Po půlnoci začalo být trošku větší chladno. Dreazz a Falcon, kteří se
jako obvykle střídali vždy po několika deskách, se snažili křehnoucí
tanečníky zahřát pohybem. Přestože začínali hitovkovou vokálovkou,
v následujících chvílích vsadili na rychlost a hlavně tvrdost
reprezentovanou spoustou mohutných basů a ostrých beatů. Protože mi ale
připadalo jejich vystoupení trochu jednotvárné, hrál jsem si dál na
rampouch.
Následující rakouská trojka Aziz, Mat a mc Shneck zpočátku zvolnila,
ovšem do konce setu jim to nevydrželo. Aziz, který hrál jako první, za
Shneckova příjemného nijak exhibujícího rapu postupně přitvrzoval a Mat
už to zase tlačil „Krtečkovi přímo skrz kalhotky“. Nijak tomu nepomohl
ani Shneck, který se jednoduše nechal strhnout a v závěru setu tanečníky
nutil mávat rukama nad hlavou a provádět jiné pitominky.
Nad auto kempem už se rozednívalo, když se za dvojicí gramofonů objevila IM
Cyber. Tu doprovázela Slovenka mc Greenie, které se hned ze startu povedl
impozantní nástup, ale to bylo tak všechno. Gtreenie se časem začala
opakovat a bylo vidět, že i když Cyberka vyloženě vybírá tracky vhodné
k rapu, Greenie jí zas tolik nestačí. Možná to jen chce trochu
času…
Zdá se, že Skyline překonali období krize. Novým mc se stal NuC a
zpěvačka Sister Zulu aka Tereza Nekudová se skutečně (zaslouženě) stala
druhou frontmankou kapely. Skyline úplně zanevřeli na cello, místo toho se
více zaměřili na mašinky, dali větší prostor saxofonu a bicí konečně
nezanikají v pralese loopů, naopak jsou výborně slyšet. Výsledkem je
razantnější zvuk a údiv nad bubenickými kaskádami zběsilého Radka
Bureše :o)
Skupina si dala záležet s nástupem. NuC nejprve všechny pozdravil
z backstage, pak se ozvaly úvodní tóny skvělé Aiky a kluci s holkou
vyběhly na pódiuum. Začali hrát a ozvalo se pískání mikrofonu, které jen
tak nechtělo přestat. Tomu se říká zkažený nástup.
Skyline odehráli několik novinek a několik písní z alba Riders in the
Store v nové úpravě. Nejlépe působily sólovky Sister Zulu a její duety
s NuC, naopak starší tracky, ve kterých NuC nahradil Strictly Orange
vypadali trošičku blbě.
Přestože byli Skyline celkově vzato vyloženě dobří, jejich obrovské
snažení rozpumpovat lidi vyšlo úplně na prázdno. Ti, kdo stáli před
pódiem skoro netančili a ani se nesnažily vytleskat obvyklý přídavek.
DÁMY A PÁNOVÉ, PROSÍM PŘIVÍTEJTE ANGLICKÉ SUPERSTARS USUAL
SUSPECTS
Stalo se vám někdy, že jste se na anglického dje, kterého znáte jako
výborného producenta, těšili a automaticky jste čekali výborný výkon?
Pak se všechno ale nepovedlo tak jak mělo a vy jste známým tak trochu
rozpačitě referovali, že „to bylo docela dobrý“? Určitě. Mně hned
několikrát.
Na Cosmicu tomu ale bylo jinak. Na Cosmicu tomu bylo tak, jak tomu má být
vždycky, když se k nám podívá někdo s pověstí celosvětově
oblíbeného dje. A to jsem od Usual Suspects na základě legend o jejich
vystoupení v bývalé pražské Spilce čekal opravdu mnoho.
Chlapci nezklamali. Začali jemně, pomaličku jako na slečnu a postupně
přitvrzovali. Zajímavé a většinou neslyšené desky spolu s téměř
nepostřehnutelnými mixy způsobily, že mě opustily smutné myšlenky a
vrátila se mi dobrá nálada. Suspecti v závěru nakonec zase lehce ubrali,
ale i ve chvílích toho nejtvrdšího hardstepového/techstepového nářezu
se díky volnému prostrantství a přírodě kolem vůbec nezdálo, že vám
tahle produkce „kousne“ uši. Usual Suspects také doprovodila výborná
videoprojekce od Loox, která pak pokračovala až do rána.
SHAKE UR BODY MY DEAR BABY, SHAKE UR BODY SWEET SWEET LADY ;o)
Známá trojka Katcha, NuC a C-Lara aka Klára Nemravová přilákala
i v ranních hodinách slušný počet tančících lidí. To, že všichni
zůstali byla pak zásluha především slečny Kláry, která suveréně
protancovávala svou částí pódia, vlnila se, dobře zpívala (jinými slovy
věděla kdy a kdy ne a taky jak) a vůbec se dobře bavila. Vždy když
zazpívala něco jako „You…“ a přitom lehce ukázala ručkou mezi
tanečníky, aspoň tři řady na příslušne straně málem odešly do
kolen.
Katcha hrála docela dobře. Někdy sice ani tak nemixovala jako spíš
pouštěla jednotlivé tracky za sebou, ale pokud akceptujete její styl,
můžete se docela pobavit. A nakonec odpustit i několik špatných mixů s
„přetloukajícíma“ se „hajtkama“. Pokud její styl neakceptujete, pak
raději neposlouchejte…
Jednou to musím říct na rovinu: NuC zabarvení hlasu ani způsob jakým
rapuje mi vyloženě nesedí. Právě u NuC jsem měl neodbytný pocit, že to
holkám kazí. Docela necitlivě vstupoval do Klářina zpěvu a výsledek byl
zajímavý jen jedinkrát. A hláška „DJ mi-xu-je a mc mu do toho ra-puje“
vyloženě připomněla fešáka Mareše (čímž se o toho kožíškáře
dneska otírám podruhé a navždy jsem s ním skončil).
Koogi byl skvělý jako téměř vždy (Jaks to říkal kámo? Boss
friendly??? ;o). Ona kombinace lehčího poslechovějšího s ostřejším
tanečním věcem je pro Bartiase jako dělaná. No a když připočtete už
zmíněnou videoprojekci plnou mafiánských šéfíků a přestřelek
z třicátých let, je to prostě jasné, ne?
Bylo ráno. Sluníčko už zařezávalo své paprsky do málo vyspalých očí,
přitom se od vody stále zvedalo chladno a Philip TBC uzavíral festival. Také
Philip byl unavený, což se jednou nebo dvakrát projevilo na mixu a také
Philip měl příznačně problémy se skákající jehlou. To, co se valilo
z reproduktorů, bylo ovšem skvělé. Hardstep přecházel plynule v techno a
zpět a když už toho bylo na brzké ranní hodiny dost, přišel na řadu
breakbeat (a mám pocit, že i hip hop). Lepší zakončení Cosmic Tripu jsme
si snad ani nemohli přát.
Týden po akci se vždy zdá, že spousta věcí mohla být jinak – mohla
být lepší. Týden po Cosmic Tripu je to úplně stejné, jen s tím
rozdílem, že na Teplice mám skvělou vzpomínkou nadepsanou jednoduchým
titulkem „bezvadně jsem se bavil“. A tak to bylo. A to je nejvíc.
Bartias:: Radim Bartík
PS: Omlouvám se všem, ale InspiralaX62, německé Dekadenz 2K a Babe LN
s Adrenalinem jsem nemohl stihnout.