„To je zima, co?“ „Co?“ „Že je fakt kosa.“ „Jo..“
Tak. Aspoň teď víte, o čem se baví dva ze Shadowboxu brzy po ránu.
Zvlášť když jeden zrovna dohrál a druhý už by šel spát (a třetí
mimochodem spí v autě). Ne, že by vám to k něčemu bylo, ale já mám
aspoň pro dnešek nadpis z krku. Teda, ne že bych se nemohl na nadpis
vykašlat, ale ono to je přeci jen s tím nadpisem lepší ne? Tak. A teď
mám za sebou i první odstavec (teda, ne že bych se nemohl vykašlat i na
první odstavec, ale jak byste potom poznali, že už čtete druhý…).
Hip hop je fajn. Nic proti němu nemám, ale už si taky nemyslím, že cpát ho
na jeden stage s junglem je dobrý nápad. Stylová pestrost je taky fajn. Ale
když už je v osm večer hraní v plném proudu (festival začínal kolem
čtvrté) a před stanem (ne tím naším s velkým ES, ale normálním se
středně velkou celtou) zastřešeným betonovým pláckem sedm krát sedm
metrů sedí asi tak desítka lidí, přičemž každý z nich přemýšlí,
kdy asi někdo začne tančit, není to vůbec pestré. Je to nudné.
A pak nastupuje 2 step. Tramtadadáááááá. 2 step je taková v klídku
popina na nesoustředěný poslech. Mohlo by to být dobré třeba při
milování nebo když máte chuť na něco sladkého (nebo obojí), ale buď to
nesmí být zmixované vůbec nebo to musí být zmixované obstojně. Škoda,
že nevím, kdo to tak bídně hrál (z line-upu to nešlo stoprocentně jistě
vyčíst). Určitě bych se mu ozval, protože takové NEmixy zvládnu
v pohodě taky. Jo! A byl bych slavný 2 stepový DJ. Heč.
Němečtí Mudling Thru umí fajn skrečovat, bubeník do toho umí stejně fajn
bubnovat a tím obstarávat breaky a všichni dohromady udělají moc.
V takových (slabých) chvilkách chybí jen málo k tomu, abych pochyboval
o zajímavosti německé scény. Pro srovnání – brněnští Radium.NFO
jsou asi tak jenom stokrát lepší. A to si o Radium.NFO běžně myslím,
že jsou prostě dobrá kapela. Bohužel tam ale byli Mudling Thru a jejich
o tři čtvrtě hodiny zpožděný začátek.
„Je tady vůbec něco, co chci vidět?“ (nejmenovaný promotér vytahuje
z kapsy line-up)
Začínat svůj set a nemít ještě dozvučeno je těžká pruda. Větší než
teta bezzubá, která tahá Akirku za uši a žvatlá na něj, že je moc hezká
holčička (Nina strikes back ;). Katche ale nic jiného nezbývalo a Lin-D
i Nu C takhle chvíli vypadali, že jen zkouší mikrofony. Kdybych chtěl,
našel bych spoustu much, ale tentokrát nechci. Všichni tři mají můj
respekt za to, že se snažili vytvořit atmosféru tam, kde skoro žádná
vytvořit nešla. A navíc jsem dostal nálepku, i když jsem se celou dobu
škaredě šklebil.
Dvoiko.troikovský Sub.D.Visionz v rámci svého „live“ setu představil
nové kousky, na kterých spolupracoval s DJ C.Phonem. A i podle toho mála,
co jsem nesoustředěně zaslechl (příliš soustředěně prostě na party
poslouchat nejde) bude Ostrava v nejbližší době znít krásně. Teda
pořád stejně hustě a tvrdě, ale tu lehce Kemalovsky (nekompromisně tvrdá
rytmika v kombinaci s úžasně náladovou plochou) tu s hutným funky
basem.
Pak už náš indiánský náčelník doodpočíval a vydal se na válečnou
stezku. Jako správný Vinetou jsem mu většinu času kryl záda a můžu
poznamenat, že kvalitka jako vždy. V Koogiho setu se ozvala i Kluteho
Galaxian, která je prý pro holky. Jasně, že je pro holky. Vždyť Akirka
říkal(a), že ji jednu dobu hrál(a) pořád. Důkaz, místo slibů!
Co vám budu psát, Summer of Love prostě není o junglu. Respektive jungle
není důvod, proč na Summer of Love řekněme devět tisíc devět set
devadesát lidí přišlo. Říct o junglu, že v Pardubicích jede, je jako
říct o Akirovi, že má nevytahané uši nebo miloučkou tetičku Prudičku.
Přesto jsem nepoučitelný a i když to vím předem, takové extrémy
podstupuju a asi i podstupovat budu. Jsem totiž zvědavější než Ferda
stopující mravenečníka.
PS: Věnováno Akirkovi za to, že jsem mu dneska nedal pokoj. Kdo si hraje,
nezlobí ;)
Bartias_Radim Bartík
Sub.D.Visionz * Katcha & Nu C & Lin-D * Koogi * Mudling Thru
@ Summer Of Love 17.srpna 2002