Mnozí z vás již jistě slyšeli o brněnském sdružení
drum'n'bassových DJs, Redrum. DJ Overflow je jedním z těchto DJs a
přestože nepatří k nejstarším lidem na naší scéně, právě on se
hluboce zasluhuje o prosazování drum'n'bassu v tuzemském „městě
techna“. Vedle hraní se totiž věnuje velké spoustě dalších činností,
produkcí akcí počínaje a prodejem desek v celorepublikovém formátu
konče. Více o tomto dosud mediálně nepříliš omílaném DJi se můžete
dovědět v následujícím rozhovoru.
Ty pocházíš z Brna, které není zrovna mnoho ovlivněno drum'n'bassem.
Přesto jsi stál a stojíš za nejznámějšími místními projekty, o co se
všechno jedná?
Z Brna nepocházím, jsem ze severní Moravy. V Brně jsem začal před pěti
lety studovat a už jsem zde zůstal. Jsem z vesnice, takže přístup
k současné muzice jsem získal až v Brně. Tady se můj vývin zatím
ustálil na DNB, kterému se i přes oblibu jiných stylů věnuji nejvíce.
U DNB jsem zůstal také taky proto, že fúzuje snad se vším, jazzem
počínaje, metalem konče Každý si najde svou oblíbenou odnož.
Asi před čtyřmi lety jsem se na netu seznámil s Jarkem aka Kerrayem,
který už v té době skládal muziku na počítači. Koupili jsme si první
desky a bez vlastního gramofonu jsme se tak nějak učili hrát. Je pravdou,
že hraní byly spíše náhodou. Hráli jsme po různých akcích, jako třeba
koncertu Ole Lukkoye v legendárním klubu THC na Spolkově nebo po koncertu
Ohm Square v ještě legendárnější Vaňkovce. Když se kouknu zpět, tak
mně tak trochu vadí, že jsme – teda speciálně já – hráli bez
nějakého hlubšího umu. To už bylo období společného projektu Cube a
dostávali jsme různá hraní. Třeba na Fan Favoritu, nebo na akcích pro
začínající DJs New Generation, díky kterým se proslavili hlavně techno
DJs – Radan Mach, Sors a další. Naše úzká spolupráce zanikla odchodem
Kerraye za studiemi do Prahy, takže requiem in peace Cube.
V současnosti se podílím na Redrumu – mnohem mladším sdružení. Pod
tímto jménem vystupuje už přibližně půl roku 5 DJs – Overflow,
Mystique, Bluelighter, X.Morph, Phalko a MC Rack. V podstatě hrajeme po celé
republice, jak po klubech, tak na festivalech, mimo čehož se staráme
o rezidentní noc v klubu Perpetuum. Hrajeme DNB v klasické podobě a já
osobně si ještě libuju v intelligentech a třeba X.Morph v breakbeatu.
Jaké bylo tvé první větší hraní? Měl jsi někdy z DJingu trému, strach
či jsi byl naopak někdy pobaven?
První větší hraní bylo na začátku roku v ostravském Alcatrazu na Triple
Vision Night, spolu s holandskými producenty a DJs Falcon a Dreazz. Akci jsem
rozjížděl myslím velmi solidně, alespoň podle reakce a ohlasů lidí.
Trému mám pokaždé a nevím jak se jí zbavit, nejlépe se mi hraje po
určité aklimatizaci v klubu, kdy se můžu aspoň půl hoďky před hraním,
trošku zaposlouchat do hrané muziky a zkouknout co nejvíc sedí lidem.
<img2L> Nejhorší zkušenosti mám s hraním, kdy dorazím do klubu a
jdu hned hrát. Neustále operuji se slovem „hraju“. Pravda je ta, že
ještě stále mám pocit, že desky pouze pouštím. Hrají tady jiní –
Sayko a pár dalších, ale je jich hodně málo. Ale na druhou stranu,
humorných vzpomínek má každý DJ hromady. Jen občas neví, jestli se má
smát, nebo plakat – viz akce bez odposlechu, s řeminkáčema a podobné
jsou velmi humorné. Člověku je to líto, protože se musí mnohem víc
soustředit a jeho výkon není ani zdaleka takový, jaký by si
představoval…
Často hraješ v Ostravě, Praze a samozřejmě rodném Brně. Jaký vidíš
rozdíl mezi scénami v těchto městech, které město je dle tebe na tom
nejlíp?
Nevyvyšoval bych jedno město nad druhé, protože každé město má období,
kdy roste a kdy stagnuje. Rozdíl vidím v počtu obyvatel, druhu akcí co
převládají a samozřejmě na zaměstnanosti. Praha je na tom ve všech třech
rozdílnostech nejlíp. Má největší počet obyvatel, takže si můžete
dovolit dělat více různých akcí v jeden den. Je nejrozmanitější a do
muziky tam teče nejvíc peněz. Brno má také hodně obyvatel, kteří často
mají více peněz než lidé třeba v Ostravě. Ale problém je tu ten, že
před mnoha lety zde byl nastolen trend mega techno akcí, které veškerou
okolní scénu převálcují. Dělat akci o víkendu, kdy se pořádá
takováhle megaakce, je zaručený propadák. Pravdou také je, že se z toho
stala móda a komerce, takže se tu lidi nechodí za muzikou, ale protože to je
in. Rozhodně se podobných lidí nebojím a nepochybně se to postupně
zlepšuje, viz DNB stage na Loopu nebo předpokládaná stage s obdobným
hudebním zaměřením na Apokalypse v září. A samozřejmě program klubu
Perpetuum, kde jsou dvě dnb akce měsíčně. Ostrava mi přijde, že
momentálně stagnuje co se týče DNB, a roste co se týče techna. Ale to
může být můj subjektivní pocit..
V Brně nepůsobíš jen jako DJ, ale částečně i jako promotér. Dělal
jsi pár akcí, z nejznámějších asi policií ukončený Hardware. Jak to
tehdy vůbec bylo?
No to byla moje promotérská premiéra a zároveň trochu propadák, vrhnul
jsem do neznalý věci a pohořel jsem. Dělal jsem tu akci s člověkem,
který si říká Face, on ji zajišťoval z pořadatelský stránky, já ji
financoval a dělal line up na DNB stagi. Pohořeli jsme na majiteli klubu
Edisons Garden, panu Hosnovi, který je prostě narovinu zmrd. Neřekl nám, že
na pořádání podobných akcí tam nemá povolení, protože tam ještě tehdy
neexistovala izolace. Byla to i naše chyba, že jsme si to nezjistili, ale
netušili jsme to, protože tam už proběhly koncerty Monkey Business, Daniela
Hůlky a dalších nesmyslů. Ty samozřejmě nikomu v okolí nevadily, kdo by
si zadarmo neposlechl doma za klubem koncert Hůlky… Pokud nějaké
stížnosti byly, rozhodně jich nebylo tolik, jako během naší akce.
Samozřejmě, že po několikátém příjezdu statní policie jsme vyměkli a
akci okolo půl jedné ukončili. Dnes, s odstupem času, bych postupoval
jinak, ale člověk se chybami učí.
Když jsme u otázky vlastních akcí, plánuješ něco jako promotér?
Jasně, děláme stálé akce v Perpetuu, kam zveme DJe z celé republiky
i ze zahraničí. Nejbližší zajímavostí je 23. srpna akce
s Holanďany – Fusion, Harsh a MC Dart, všichni zástupce Triple Vision
Recordings. No a pak se chystá na přelom září a října velká akce
s hvězdou z Anglie, které tu snad budou častější. Dále mám domluvenou
blízkou spolupráci s Rakouskem a to nejen s u nás známými Trife Life!,
ale hlavně s TrickDisk crew atd.
V současnosti se ale spíš zaměřuješ na prodej desek, vozíš sem spoustu
asfaltu ze zahraničí. Pomáhá ti nějak, že vedeš vlastní vinylshop?
No určitě, mám přístup k absolutní většině novinek a samozřejmě
k velkému množství promo desek. Mnoho věcí hraju klidně měsíc před
tím, než vyjdou. Některá proma si třeba půjčuje Koogi do rádiového
ShadowBoxu, který se vysílá každou druhou neděli na Rádiu 1. Díky
novinkám mé sety nejsou rozhodně stejné. Mám sice pár desek, které
nevytahuju z recordbagu a na které nedám dopustit, ale mnoho jich není.
Právě díky dostupnosti rozmanitých desek si můžeš dovolit hrát
jakýkoliv set – rozjezdový, lehounký, s příjemnýma ženskýma
vokálkama, nebo rovný těžkopádný techstep. Co hraješ nejradši a s čím
na nás vyrukuješ na Loopu?
Podle nálady, akce, počtu lidí, DJe co hrál přede mnou… těch aspektů je
mnoho. Začínám sem tam hrávat ameny, pouštím i „diskotékové“ tracky
typu Johna B a mám rád psycho masakry od Kemala. Myslím, že mám
momentálně hodně solidní přehled o tom, co se v DNB děje. Hodně lidí
má strach, že přejde do komerce a zůstane pouze DNB zfúzovaný s housem.
Ale myslím si, že ta komerce tady bude, ale scéna zůstane stejně široká
jako nyní. Konkrétně u nás se ta komerce časem nejdřív objeví v Praze,
možná bude i v Brně, ale Ostravě zůstane techstep. Uvidíme. Poslední
dobou si hodně ujíždím na Good Lookin' soundu, ale ostatní odnože nejsou
rozhodně v pozadí. Na Loopu budu hrát zřejmě jako první někdy odpoledne,
takže to bude asi setík jemný, trochu vokálový, říznutý jazzem,
floating… nechejte se překvapit.
Vyžíváš se v dlouhých setech, kdy jsi se měl naposledy šanci se takto
předvést?
Naposledy to bylo na Eastek open airu o víkendu. Hrál jsem necelé čtyři
hodiny od jedné v noci. No a jelikož to byla spíš systémová akce,
odehrávalo se to celé v tvrdším stylu. Začátek byl takový
chemičtější, syntetičtější, postupně to přecházelo do klasického
válivého techstepu, s občasným proložením vokálovou nebo amenovou
deskou. Pokračování to mělo okolo poledne kdy jsem hrál inteligentni DNB
asi tři hoďky. Hodně mě to bavilo, jelikož nemám moc šanci tyhle desky
hrát. Sluníčko příjemně svítilo a lidi se bavili, bylo to jemné a
příjemné, což já rád.
Díky za rozhovor.