REPORT: SLIM SLAM DRUM

Napsat v souvislosti se Slim Slam Drumem, že „to zase nestálo za nic“, by bylo jako tahat Arnolda Schwarzeneggera za smradlavé fusekle. Trochu odvážné, trochu bolestivé, velmi hloupé a velmi, velmi nepravdivé. Slim Slam Drum byl daleko větší MASAKERR než Arnieho zapáchlé nožky i ponožky. Šest set padesát platících návštěvníků nikdo nečekal. Slim Slam Drum byl těžce úspěšný a stejně jako Velký Arnold může říct: „Já se vrátím!“ Yeah…(ba)


28. 9. 2002, publikoval redakce

A o tom to je!

Fabric je docela náhodou docela pěkný klub. U stropu sice visí jakési barevné mucholapky (chichi), ale naštěstí nejsem moucha. Takže? No tak. Yadel je můj oblíbenec. I proto, že i když většinou hraje jako úplně první, vždy to vezme hezky od podlahy. Já ho snad i podezřívám, že se na ty začátky hlásí dobrovolně. Tak si totiž může pořádně vychutnat ten zlom, kdy se první z návštěvníků roztančí.

Přejme mu to, je totiž daleko lepší, než spousta lidí vůbec tuší. Aspoň že pozitivní dynamické sety, které většinou odehraje bez chyb, mluví za něj. Ten Fabricovský pak přímo křičel. No mistakes, Rascal and Klone in the Terminal Velocity, please don´t cry in the morning. Concord Dawn rulezzz, křičel by Akira (jak jsem byl poučen) a já dodávám, že Morning Light je mi hymnou několika posledních zamilovaných dní.

Touchwood dorazil se zpožděním, což jeden z mých kamarádů okázale komentoval hlasitým ukazováním na své zápěstí, kde neměl hodinky. Jiný kamarád mi zase nedávno tvrdil, že „nejlepším českým junglovým DJem“ už není Koogi ale právě Touchwood. Těžko vyhlásit kohokoliv za toho jediného nejlepšího (ono to beztak ani nejde, neb každý hraje jinak), ale Touchwood je opravdu dobrý. Jeho „shpeckstep“ mi v danou chvíli sice neseděl, ale plný plac se samozřejmě bavil, atmosféra gradovala a tak to má přece být.

Elvis je král

Zasloužilý junglový Ital Ricarrdo Petitti hbitě přebral mixák ještě teplý po Touchwoodovi a po několika deskách se dostavilo mírné zklamání. Tedy takhle, Ricarrdovy mixy byly dobré, ale příliš rychlé. Odehrané kousky zněly skvěle, někdy až šíleně skvěle (že by něco italského?), dokonce jsem poprvé slyšel hrát Falconův Macross i někoho jiného než kluky z Ostravy. V konečném výsledky jsme se ovšem spokojili s výrokem: „Pěkné, ale sedat na zadek si určitě nebudu.“ Zároveň ovšem říkám, že bylo super, poslechnout si junglového DJe z jižní Evropy a doufám, že něčeho podobného jsem se nedočkal naposledy.

Elvis nastupoval jako bezkonkurenční hvězda tak trochu „vyčůraně“ za doprovodu hned dvou MCs. Po ztichnutí aplaudujícího davu se skrz mikrofon ozval Vaant a chvíli po něm i ostravský Square. Vaant učaroval perfektní barvou hlasu (to má někdo štěstí…), Square explozivním projevem. Tolik explozivním, že ho musel Elvis v několika chvílích legračně tišit. Nijak mě nepřekvapilo, že se Slim Slam Drum stal čistě Elvisovým královstvím. Lidé byli až do konce jeho a reagovali na každé mávnutí rukou. Kdo je král?

Poslední 2K hrál lehce, laskavě a do pohovky. Jojo 2K, toho už jsme u nás taky chválili, pamatujete? Jeho set byl dokonalou tečkou za příjemně strávenou nocí. Arnie třeba nespí, já naopak spánek potřebuju ke štěstí, ale kvůli Slim Slam Drumu se na nějaké blbé spaní zase klidně a rád vykašlu. Howgh a Schwarzenegger!

Bartias_ Radim Bartík

Ricarrdo Petitti / Elvis / Yadel / Touchwood / 2K / MC Square / MC Vaant
@ Slim Slam Drum_ Fabric 21.září 2oo2