Tak konečně slibovaný rozhovor s TeeBeem. Sorry za nadměrný výskyt
sprostých slov, ale mluví jak dlaždič… (im)
IM: Tak jak se ti tu líbí, čéče?
TB: Super, jsem v Praze poprvé…
IM: …to víme…
TB: …fakt dobrý, rád bych se sem ještě někdy vrátil. Vždycky když
někam jedeš poprvé, jsi trochu nervózní, nevíš, co hrát… Akorát mi
nevyhovovaly odposlechy, hodně špatně se na ně mixovalo. Ale co… někdy si
sem doufám přijedu napravit reputaci ;)
IM: Popravdě řečeno, ani jsem nečekala, že po hraní svolíš
k interview. V rozhovoru, který jsme spolu dělali po netu jsi mě docela
vyfuckoval.
TB: Jéžíš, to jsi byla ty? Tak to fakt sorry! Chodí mi denně sto
emailů… Příště se to nestane. Slibuju ;)
IM: Všimla jsem si, že vůbec nepiješ alkohol, nekouříš…
TB: Ne, v životě jsem se ani neožral. Chci být pořád při smyslech a
nést za sebe zodpovědnost. Ne se někde chovat jako debil a pak to omlouvat
tím, že jsem byl na sračky. Navíc fakt hodně cestuju a kdybych se všude
vykalil, tak bych asi za chvíli umřel. Třeba na dnešek jsem spal dvě
hodiny.
IM: Kde jsi hrál?
TB: Včera? Kde jsem to včera hrál… No vidíš, někdy si dokonce ani
neuvědomím, ve který zemi zrovna jsem. Strašný co? Jenže když
vystřídáš čtyři státy za týden… No jasně, včera jsem hrál
v Norsku! Ale někde úplně v prdeli. Navíc se mi ztratily všechny desky,
tak jsem se ještě musel stavovat doma.
IM: Ztrácení desek je teď nějak populární, co?
TB: Jo, katastrofa. Když jsem letěl do Prahy, někdo mi otevřel kufr a
vzal z něj sluchátka a cédéčka. Peklo… Mohli jste dostat moje nový
tracky.
IM: Když jsi tak vytížený, byl jsi vůbec letos někde na
prázdninách?
TB: Neměl jsem prázdniny tři roky…
IM: OK, tak kde jsi hrál nejvíc?
TB: Hodně hraju po celý Americe. V říjnu se tam chystám znovu na
dvoutýdenní turné. Často jezdím i do Asie – Japonsko, Čína,
Malajsie… Tam to mám hodně rád. A pak samozřejmě Evropa. Jen se snažím
nevystupovat moc často v Británii. Nechci být ovlivněný jejich
drum´n´bassovou scénou, protože je nafoukaná. Jinak hraju všude. Všude,
kde mě chtěj :)
IM: Jaký je šikmooký publikum?
TB: Vynikající! Hlavně když vědí, kdo jsi. Když tě neznají, můžeš
mít na ulici problém. K bílejm jsou hrubý a dost rasistický.
IM: Někdo mi vyprávěl o japonských klubech, kde jsou koberce, lidi se
zouvají, nesmí tancovat…
TB: Hm, je to tak. Někde musí mít majitel klubu licenci na to, aby se
v jeho podniku mohlo tancovat. Ještě že jsem zrovna na těchhle místech
nehrál. Ale v Americe to funguje podobně, hlavně v New Yorku, kde všichni
stojí kolem jak solný sloupy. Můžeš se třeba i posrat a stejně se nic
nestane. Co to teď Klute hraje?
IM: Nějakej remix High Contrast – „Return Of Forever“…
TB: A jo! Fakt super…
IM: Jak se ti líbí tyhle housový a trancový prvky
v drum´n´bassu?
TB: Líbí. Ale nic se nemá přehánět. Drum´n´bass je drum´n´bass a je
jedno jak ho děláme, hlavně že to dobře zní. Trance spíš nemusím…
i když někdo už do mě prudil kvůli tomu, že do svý hudby dávám
vokály. Teď jsem vydal pár trancy tracků jako béčka singlů a musím
uznat, že fungujou. Něco jako John B… Hehe, John B bude na titulce dalšího
Mixmagu. Je hustej!
<IMG2L>
IM: V jakým duchu budou tvoje Subtitles 24 a 26?
TB: 24 je ovlivněná různýma stylama a je hodně propracovaná. 26 bude
husťárna – track „Road Runner“ je jeden z nejtvrdších, který jsem
kdy složil. Sakra, všechno jste to mohli mít už dneska, kdyby mi neukradli
ty zasraný céda! No, prostě zkouším dělat všechno možný. Pracuju na
sobě, sháním věci do novýho studia… Taky dělám komerční sračky, což
lidi moc nevědí – nechci, aby to věděli. Baví mě i hip hop a tak. Kdo
ví, třeba jednou budu rocková hvězda ;)
IM: Třeba :) Teď k tvýmu kung-fu… Jaký druh provozuješ?
TB: „Shaolin Hung-gar", což je pět zvířat a čtyři elementy – tygr,
leopard, jeřáb, drak a had. Dělám to už sedmnáct let…
IM: Uau… Máš na to teď vůbec čas?
TB: Určitě. Věnuju se tomu každý den. Když se vrátím do hotelu,
půjdu na hodinu do tělocvičny. Až pak si dám sprchu a vlezu do postele.
Snažím se do toho dokopat, i když jsem fakt utahanej. Kung fu mi dává
energii, rovnováhu, pomáhá mi při cestování, hodně jsem se o sobě díky
němu dozvěděl. A rád zabíjím lidi, hehe. To byl vtip ;) Dřív jsem
hodně bojoval, ale už mě nebaví dostávat na prdel…
IM: Máš nějakou historku, kdy ti kung fu zachránilo prdel?
TB: Byl jsem v Los Angeles… Jel jsem taxíkem na hraní a v jedný
nebezpečný čtvrti jsem poprosil řidiče, aby mi zastavil, že si chci koupit
colu. V krámu jsem z kapsy vytáhnul balík peněz. Uvnitř byli tři další
chlápci, který jsem před tím neviděl. Když jsem vylezl ven, zastavili mě
s tím, že chtěj moje prachy. Netušil jsem, jestli mi něco udělají,
taxikář mezi tím ujel a já tam zůstal úplně sám. Tak jsem jednoho
praštil, druhýho kopnul do ksichtu a ten třetí mi najednou mířil pistolí
do hlavy. Už jsem si myslel, že umřu, ale za rohem najednou vyjelo policejní
auto s houkačkou, což mi zachránilo život. To je jediná historka, kterou
si teď vybavuju.
<IMG3L>
IM: V našem předešlým rozhovoru jsi říkal, že největší zážitek
v Británii pro tebe bylo první setkání s Goldiem a Grooveriderem. Jak to
probíhalo?
TB: Sám pro sebe jsem v drum´n´bassu objevil strašně důležitou
věc – nikdy nechoď za nikým, aniž bys pro něj neměl něco, co chce.
Když jsem se poprvé setkal s Grooveriderem, hrál už moje tracky, aniž by
věděl, kdo jsem. Poslal jsem mu je a on je prostě začal hrát. Jednou na
Metalheadz sessions jsem za ním přišel a řekl mu, že to je můj track.
A on: „Fakt jo? Ty jsi TeeBee? Strašně se mi líbí co děláš!“
S Goldiem to bylo podobně. Byl jsem na AOM netu a on tam psal, že chce
hrozně tu skladbu, kterou hraje Grooverider. Způsob mýho uvažování, ať
jde o cokoliv, je – nejdřív musíš mít něco, co ostatní chtějí.
A to je přesně to, co jsem udělal.
IM: A jako prvnímu se ti povedlo prorazit mezi britskou
drum´n´bassovou smetánku…
TB: Bylo to těžký. Lidi jako Concord Dawn nebo Black Sun Empire už to
měli mnohem snažší… Paoisncjksd (TeeBee si prohlíží Ultramix)… fuck
off, tohle se nedá číst!
IM: Prej máš talent na cizí jazyky ;)
TB: No jasně. Mluvím anglicky, německy, norsky, švédsky, dánsky, trochu
čínsky, učím se španělsky… jazyky jsou pro mě hračka. Mám na to
dar.
IM: Vidíš, tak teď můžeš začít s češtinou…
TB: Snažím se, ale je to peklo. Zní to jako když někdo mluví
pozpátku.
IM: Kdo je momentálně tvůj největší objev?
TB: Hm, dobrá otázka. Chlápek z Maďarska – Ghost Warrior. Je
neuvěřitelnej. Dělá hodně deep a temný věci, něco jako starý Photek.
Třeba Concord Dawn nebo Black Sun Empire mám taky rád, ale jsou zaseklý na
jednom modelu a nikam se nevyvíjej. Takže žádný velký newcommer
neexistuje. Vlastně Klute je největší objev! ;)
IM: Kdy už konečně vydáš nový album?
TB: Měl bych co? Mám na to hotových asi čtrnáct tracků. Jsem teď dost
vytíženej. Udělal jsem remix Goldieho „Angel“, který vyjde na
Metalheadz, remixuju Source Direct, pak nějakej hip hop… Do toho skládám
komerčárny a down beat. Na albu začnu pracovat asi za měsíc, tak snad
příští rok bude na světě.
IM: Zase komplet drum´n´bass nebo i nějaký experimenty?
TB: Nene, jen drum´n´bass. Nedrum´n´bassový album chci udělat až
pak.
IM: Proč to nevydáš jako jednu desku?
TB: Protože tohle je cesta drum´n´bassu. Drum´n´bass je hrozně čistej.
Hodně lidí tě za cokoliv jinýho pošle do prdele.
IM: Na tyhle lidi se ale přece můžeš vykašlat…
TB: To taky udělám, ale tohle je i otázka peněz. Když nahraju
nedrum´n´bassový album, můžu ho odnést na nějakej major label a vydělat
milion. Tam by zase drum´n´bass neprošel.
IM: Ale stejně, někdo by právě takovou různorodou desku přivítal
s nadšením…
TB: Otevřených lidí je strašně málo. Fakt, vím o čem mluvím –
procestoval jsem celý svět. Drum´n´bassový fanoušci nic jinýho
nesnesou.
IM: Ty ale můžeš využít svýho jména a otevřít jim oči,
ne?
TB: O to se snažím na poli drum´n´bassu. Ukazuju jim, co je sračka a
jaký píčoviny kolikrát hrajou. Nesnáším devadesát procent
drum´n´bassu. Devět z deseti drum´n´bassových desek je podle mě odpad.
Spousta desek, který jsem dneska hrál, mají rádi jen lidi, já ne. Nemůžu
svůj set poskládat jen z věcí, který se mi líbí, protože by nikdo
netancoval. Všichni by stáli jako idioti.
IM: Nejvíc se mi na tvým setu líbila první půlhodina. Co to
bylo?
TB: TeeBee :)
IM: No jasně :) Pak jsi hrál Barcelonu od D.Kaye. Znáš ho? .
TB: Osobně ne, ale ten track zbožňuju. Má vyjít v lednu na labelu Bad
Company…
IM: To je peklo, jak si s tím BC dávají načas. Tu desku už hraje
každej víc než půl roku… Co je to v drum´n´bassu za módu, že to
vždycky tak dlouho trvá?
TB: Celý kult drum´n´bassu je založený na tom, že jako slavný DJ
hraješ desky, který nikdo nezná. Svoje nový tracky dávám maximálně pěti
lidem… Dobrý desky nestárnou. Vem si třeba Subtitles 1 – hraju ho
dodnes. Fakt neřeším, jestli je můj track jeden nebo tři roky starej. Mám
víc než dvě stě skladeb, který jsem nikdy nevydal a ani nevydám. A to jen
proto, abych je mohl hrát jen já sám. Akorát věci, který mám fakt rád,
se hodně blbě mixujou.
IM: Dobrý drum´n´basový desky zatím dělají akorát chlapi. Proč to
podle tebe holkám nejde?
TB: To se týká ženskejch v hudbě obecně. Před pěti sty lety ovládali
svět výhradně chlapi a úplně stejně to dodnes funguje v hudebním
průmyslu. Bohatý producenti choděj za mladejma naivníma holkama: „když mi
vyhulíš čůráka, vydám ti desku.“ Já vím, je to strašný, ale líbí
se nám to. Chlapi to tak prostě maj. Jen si vem kolik kokotů musela mít
v puse nějaká malá holka, než se dostala do MTV!
IM: Proto jsi kdysi nešel do toho boybandu? ;)
TB: No jasně! ;) A taky smlouva nestála za nic. Nerespektovali by moje
aktivity.
IM: Do boybandu ti stačí hezkej ksicht, ale stejně – umíš
zpívat?
TB: Jo. Nazpíval jsem celý track na Subtitles 28 a na „Guilty“ taky
zpívám já.
IM: No nekecej… A co má teda „Guilty“ společnýho s tím
Sashou?
TB: Akorát jsem použil stejnej synťák. Líbí se ti?
IM: Jo…
TB: Příště natočím video. Jak zpívám. Hehe, fuck it… Třeba jednou
budu superstar. Třeba ne… To je jedno, hlavně aby mě to bavilo. Nikdy
nedělám nic, co mě nebaví. Když mě bude bavit nazpívat track, udělám
to, když mě bude bavit na tom tracku s někým píchat, udělám to. Proč
ne, když to bude dobře znít.
IM: Jak funguje Subtitles?
TB: V poho. Jako šéf poslouchám spoustu muziky a určuju, co vydáme. To
je tak všechno.
IM: Založili jste je společně s Polarem. Proč se teď na to
vykašlal?
TB: Drum´n´bass už ho nezajímá, dělá hudbu k filmu. Je to jeho
věc.
IM: Jsi stále tak velký fanda Photeka?
TB: No jéje. On je jedinej, kdo mě dokáže vždycky posadit na prdel.
Neuvěřitelný talent. A co je na něm nejhustší – nikdo s ním
nemluví. Nikdo neví, kde právě je a co dělá. Každý jen čeká, s čím
zase přijde.
IM: Víš jak tvoří svoje věci?
TB: Jo. A proto můžu dělat, to co dělám. Ale nikomu to neřeknu,
protože mi trvalo roky, než jsem na to přišel. Je to takový naše malý
tajemství.
IM: Našla jsem na internetu několik tvých setů. Ani jeden s MCm se
nedá poslouchat. Ty s nima hraješ rád?
TB: Ne. Je jen pár MCs, který se mi líbí. Obecně je ale naprosto
nesnáším. Jsou to sráči.
IM: A co živí muzikanti nebo tak něco?
TB: V osmadevadesátým jsem často hrával s muzikantama i zpěvákama.
Fungovalo to super, ale… Rád cestuju sám, vůbec mám rád samotu a taky tak
vydělám víc peněz ;)
IM: Zkoušel jsi někdy vystupovat jako live act?
TB: Dřív jo, ale je s tím moc práce. Se svýma deskama si úplně
vystačím.
IM: Furt nemůžu uvěřit tomu, že ses nikdy nevykalil. Ty to nemáš
tak, že si potřebuješ všechno vyzkoušet, abys zjistil, že to
nepotřebuješ?
TB: Ne. Mám něco jako přirozenou rovnováhu. Nechci dělat chyby. Stačí
mi se dívat na ostatní a z toho si brát ponaučení. Na druhou stranu nikoho
za nic neodsuzuju. Ať si každý dělá, co chce. Je to jeho život. Já jsem
si jen zvolil jinou cestu.
Text: IM Cyber, foto: techno.cz