text: Roxy
Jaký je největší kompliment, který jsi dostala za
hraní?
I: Že hraju jako chlap :) Tenhle přišel od jednoho
německýho MCho, který měl v DJky evidentně velkou nedůvěru a celý
večer mi to dával najevo. Po tom, co jsem dohrála, se mi ale takhle hezky
omluvil a dokonce se z nás stali kámoši. Jinak jsem ale vždycky dojatá,
když mi někdo přijde říct, že mě skrze tu hudbu pochopil. Nejsem
hitovkovej DJ, mám to hodně o atmošce a o pocitech a za každýho
posluchače, který to má stejně, jsem moc ráda.
P: No největší ani nevim, spíš jeden co nezapomenu : Že
hraju super, ale jestli nemůžu zahrát něco víc tanečního, třeba Jacksona
:o)
D: Největší – to slovo je docela na místě, protože je
to nejlepší a zároveň nejhorší kompliment,co mi kdy kdo řekl. A to, že
hraju jako chlap.
L: Tak určitě nejvetší ego hype byla pochvala od Tonyho
Colemana, to bylo tak trochu jako vidět Neapol a zemřít – modři vědí :)
Hodně příjemný taky bylo opouštět klub s pugetem lilií nebo polibky na
líčka od Gillese Pettersona, což ale nebylo za hraní, ale za to, jaká jsem
okouzlující společnice – ach áááááno :) Stoprocentně mám ale
vždycky pocit zadostiučinění, když set ocení někdo, kdo vůbec
elektroniku neposlouchá
Chválí tě především muži?
I: Jo. Stejně jako za DJema – pánama choděj s pochvalama
spíš ženy. Je to přirozený.
P: I slečny :o)
D: Spíš. Zdá se mi, že většina z těch, co za mnou přijdou, žijou v přesvědčení, že holky prostě nehrajou.
L: Chválí mě především ženy, muži mě povětšinou bohužel jen balí :)
Mají podle tebe dámy za gramofony jiný přístup k hraní než pánové?
I: Nabízí se odpověď, že jsou dámy víc citlivé a
intuitivní, ale znám spoustu pánů, kteří tenhle stereotyp svým
přístupem vyvracejí. I když je pravda, že holky do toho většinou nejdou
tak technicky – neznám třeba žádnou, která (dobře) scratchuje.
P: Asi jak kdo, některý jsou jemnější a některý
drsnější.
D:Podle tý hrstky djek, co jsem zatím slyšela, si obrázek
udělat nemůžu, ale tohle stejně má spíš něco společnýho
s osobností.
L: Co člověk to unikát, pánové se ale zdají být
všeobecně jistější s technickou stránkou věci.
Myslíš si, že djky to mají jednodušší, nebo těžší než djové?
Proč?
I: Jsou víc vidět – jednou to může být výhoda, jindy
handicap.
P: Myslim, že tu není rozdíl. I když při týhle akci,
která je jen pro Djky, asi jo.
D: Nemyslím, všichni jsme na tom asi víceméně stejně.
L: AAle!to je tak otřepaná otazka! Odmítám odpovídat!
Každopádně pokud se nezadaří a nemáš camfourek, máš co vysvětlovat,
popřípadě dost prostoru přijímat shovívavé usměvy..asi nedávám smysl,
vadí to?
Jaká skladba ti hraje poslední dobou v hlavě?
I: Soldier of Love – singl z novýho alba Sade. Ta skladba
je dokonalá.
P: Calibre Feat. DRS – Loves too tight to mention. Hodně
mě to vzalo, když to vyšlo a od tý doby to mam jako upomínku a budík,
takže to mam v hlavě minimálně jednou denně i kdybych nechtěla.
D: Už třetí den v kuse Die Antwoord – Beat Boy .
L:Teď mám 2 oblíbený popěvky s praktickým návodem do
života – v jednom stojí „I shall not fear no man but God though I walk
through the valley of death“ (Tupac Shakur – So Many Tears) a „Nothing
can stop me now, cause i dont care anymore“ (NIN – Piggy)
Jaký producent je podle tebe nejvíce přeceňovaný?
I: Všichni ti, co dělají prvoplánové pecky, a davy
dětí jim za to zobou z ruky.
P: Tyhle otázky nemam moc ráda, je to hodně subjektivni.
Jsou věci, který nehraju a nemam je moc ráda, takže jako producent mě
třeba nebaví Marky nebo SubFocus, kterej je teď všude kam se podívám
..
D: To je docela těžká otázka.. V hudbě je nemožný
definovat, co je dobrý a co ne, maximálně tak co se týče kvality zvuku.
Když se mi jeho věci nelíbí, tak je prostě neposlouchám, ale respektuju
ho. Už jenom to, že je známej a ty posluchače evidentně má, znamená, že
přeceňovanej nemůže bejt.
L: Já si už s tebou nechci povídat
A podceňovaný?
I: Spíš nedoceněný… To jsou producenti, který ty
prvoplánové pecky umějí taky a přesto jdou složitější cestou. Jejich
vztah k hudbě není definovanej kvantitou čehokoliv, ale nějakým hlubším
prožitkem.
P: Podceňovaný asi producenti jako Data, Bop, apod … spíš
to beru z toho posluchačskýho hlediska, lidi to podceňujou, protože to pro
ně není nic na kalbu.....
D: Nedoceněných, v tom smyslu, že o nich lidi neví, je
dost,.. teď mě zrovna napadá třeba Subterra.
L: Já – moje detailně komponovaná melodramata často
zůstávají bez odezvy.
Kdyby sis měla nechat jedinou desku ze své sbírky, která by to byla?
I: Album “Through the Eyes of the Scorpion” od Teebeeho.
Symfonie, která mi svého času změnila pohled na celej drum’n’bass.
P: BOP – Clear Your Mind EP
D: Symmetry album od Breaka. Ten jeho sound!
L: Jednou se mi zdálo, jak se mi na koleje vysypaly desky a
tramvaj je všechny rozjezdila na padrť, takže do další autosugesce ani
Sophiiny volby nejdu.
Existuje mezi djkami podobná nevraživost jako mezi modelkami?
I: No jistě, strkáme si do gramců a škrábeme desky :)
P: Já myslím, že není důvod, ale nemám moc zkušenost,
hraju spíš s klukama, tak se těšim na Bush, zeptej se mě pak …
D: Pevně věřím, že ne.
L: Proces upevňování dominance má u samic vždy
agresivnější průběh než u samců. V podvědomí ta soutěživost asi
někde bude, ale s holkama, který jsem potkala bylo ve většině případů
spíš společný spiklenectví.
Vždycky mě zajímalo, jak to holky dělaj s tím šíleně těžkým record
bagem, když jdou hrát…
I: Mají kolečka, partnery, kamarády a občas po ruce
i náhodně kolemjdoucí gentlemany. Děkujeme! :)
P: Jak? No pochlapí se :o)
D: Část přejde k digitalizaci a ostatní prostě zatnou
zuby a táhnou.
L: Taky se na to občas sama sebe ptám, když šlapu do 5tyho
patra v 6 ráno..představuju si, že takhle nějak asi vypadá ten
legendární očistec.
Jaká je podle tebe nejlepší djka? Bez ohledu na styl…
I: Nevím. Nevedu si žádnou osobní hitparádu DJek, ani
DJů.
P: Mě baví Babe LN
D: Težká volba, je jich fakt dost..
L: Props pro Annie Nightingale
Holek se mezi djkami prosazuje dost, u produkce je to slabší. Proč
to podle tebe tak je?
I: Kdysi jsem se k tomuhle vyjadřovala v Xmagu a pak za to
od někoho sklidila velmi pichlavou kritiku, ale řeknu to znova, protože to je
pravda. Kdyby taneční scénu tvořily jen dámy, byla by ještě v plenkách.
Holky nemají na produkci trpělivost, chybí jim to správné zapálení –
než aby trávily měsíce tím, jak z něčeho vykroutit tu správnou basu,
radši si to hned objednají u nějakého šikovného chlapíka, který to pro
ně velmi rád udělá. Je úsměvné, že pak některé hlásí v televizi,
jaké jsou umělkyně, když si po telefonu u producenta objednávají, jak by
„jejich“ skladba měla znít. Nebo že jsou autorky hudby, když ten track
nakreslí na papír. Drum’n’bass je super v tom, že na tohle nehraje.
A když už se to někomu zbaští, je to spíš geniální Goldie, než
nějaká bloncka. Tak asi proto nejsou na zlámané scéně producentky, ani
pseudoproducentky.
P: Protože mají málo času, musej vařit, uklízet a .. :o)
My už si delší dobu si s přítelem říkáme, že se do něčeho pustíme,
ale je fakt málo času.
D: Na to jsem pořád nepřišla, ale brzy ten boom producentek
určitě příjde.
L: Myslím, že ženský svoji energii většinou rozptýlej do
víc projektů, než by se pevně soustředily na 1 cíl – a produkce
vyžaduje dost času u pc a ze začátku i sebezapření..je to škoda,
ženská energie je fajn…
