ptal se: AHZ
Pokud jste přemýšleli nad tím, co si pro mnohé z vás neznámý
Francouz na DrumiX přichystá za parády, po přečtení
rozhovoru budete mít jasno, o co tomuhle hudebnímu zapálenci
jde.
Robin LeClair, jak zní občanské jméno producenta skrývajícího se za
tajemnou nálepkou Naibu, pochází z francouzské metropole Paříž a na
scéně funguje a nutno říci, že s respektem, přes tři roky. Všechno
začalo skladbou KTX na Fokuz kompilaci, ale hlavně dodnes aktuálním
singlem Urban Sprawl na Fabiově značce Creative Source, a pak už
se to s Robinem vezlo: Critical, Levitated, DeepSoulMusic, Soul:R, ale také
Breakin´, Avalanche nebo Subtle Audio! Má na kontě přes dvacet releasů,
jedno téměř lp a spolupráce se jmény jako Tactile, Hydro, Spinline nebo
Loxy. Jeho hudba vyniká nadprůměrnou muzikálností a to takovou, že se
nadá zařadit do nějaké škatulky. Jeho tracky podle nálady bezpečně
poznáte, stále vás ale budou ohromovat svojí originalitou. Na party se
nechte rozhýbat třeba Back Engineering nebo aktuální Doubts,
doma upusťte slzu při Theme from Harajuku Station nebo Aki.
Nemůžu se nezeptat na téma letošní zimy a tím byl kupodivu sníh. Jak to
vypadalo u vás v Paříži, Robine? Došlo to až tak daleko, že se
Pařížané proháněli pod Vítězným obloukem na běžkách?
Hehe, zas až takhle to nebylo ale, celý leden byla pekelná kosa, sněžilo
však jen párkrát, spíš mrzlo a to takovým stylem, že jsi musel dávat
velký pozor, abys neuklouzl – všechno bylo ledový!
To věřím, o tom by mohl vyprávět ostatně i Rudeboy. Nicméně jaký je
vůbec tvůj vztah k zimním sportům?
Bohužel jsem nikdy nebyl na zimní sporty, rodiče mě
o prázdninách jako malého vždycky spíš brali k moři, takže hory
v zimě nejsou pro mě to pravé, to spíš pláž a sluníčko.
Jak vlastně začala tvoje producentská kariéra? Hodně mých kámošů si
při vyslovení tvého jména vzpomene na zhruba tři roky starý Stunnův
„All Naibu Mix“ ze svého Greenroom studia v Chicagu.
Stunnův mix byl jednoznačně milník v mém drumandbaassovém životě. Furt
nemůžu uvěřit tomu, že i přesto, že jde o tři roky starý set, pořád
mi chodí maily s otázkami typu: Kdy vyjde tenhle track, kdy tamten. Tento set
bylo zkrátka něco jako sdělení: Ahoj, já jsem Naibu a tohle je má
hudba.
No a pokud odpovíme na otázky tvých obdivovatelů, kdy tedy vyjde zbytek
tracků, které se v mixu objevily a dosud nevyšly, kupříkladu Balance of
the Elements?
Už nikdy nevyjdou, nemám k tomu zvláštní důvod. Jsou to už staré
skladby, ve které se ti třeba může líbit určitá melodie, ale celkové
nejsou zvukovně kvalitní a tak „silné“, jak bych si představoval.
Takřka celou tvou produkční práci spojuje jedna společná věc a tou je
ženský vokál orientálního stylu, dokonce hodně využíváš šepotu, tohle
by se dalo zdůvodnit?
Prostě miluju ženský hlas ve všech polohách, je dobrým prostředkem
k vyjádření emocí. Navíc jsem odjakživa hodně tíhl k asijské kultuře
a chtěl jsem tu mou osobní náklonnost přenést do hudby. Ženský vokál se jevil být pro tuhle
cestu produkce drumandbassu ideálním prostředkem. Mé rané kousky byly
nacpané různými druhy etnických samplů, tu japonské koto, tu tibetské
vokály, do toho korejská flétna, fakt šílený kombinace :-)
Dobrá, pojďme se přesunout na label Horizons, kde ti před asi třemi týdny
vyšlo eponymní cd. Dělal jsi ho s nějakou komplexní myšlenkou?
Tohle cédko je spíš kompilace, než album, přesto jsem nad všemi
tracky hodně přemýšlel. První část, EP Fireflies vyšlo už vloni, nové
Discrete EP nedávno. To nové EP je temným obrazem toho, co se může
v životě stát. Pocity byly při skládání velmi osobní a subjektivní,
ale věřím, že zkušenost je univerzální.
Určité procento drumandbassových producentů spolupracuje výhradně přes
net, jak vlastně probíhá tvoje spolupráce se zpěvačkami Kiyomi a Yunmee?
Znáš je osobně?
Já musím nejprve uvést na pravou míru jednu skutečnost. Vím, kdesi se to
zkomolilo, ale Yunmee není zpěvačka, ale producentka a toho času i moje
přítelkyně. Ale zpátky k otázce, jojo, znám je obě velmi dobře
i osobně, i když s Kiyomi jsem se seznámil přes internet dřív. To bylo
v době, kdy jsem začal pracovat na tracku Fireflies, kam jsem potřeboval japonský vokál a Kiyomi se
zdála jako nejlepší parketa, na scéně se už dlouho pohybuje vedle jmen
jako Klute nebo Paradox. A taky že jo, šlo to úplně hladce.
Názvy tvých tracků zní dost poeticky, předpokládám, že to má svůj
jasný smysl..
Je to skladba od skladby.
Občas mi název na mysli vyvstane už ze samotné nálady a procesu tvorby.
Třeba u It Took A Long Time na Creative Source mi opravdu dlouho
trvalo, než jsem ji dodělal, takže byl výběr názvu jasný. Někdy je to
naopak, mám název a na ten se snažím napasovat hudbu, pokud opět zmíním
track Fireflies, tam mě tento název vnuklo několikeré shlédnutí filmu
„Grave of the Fireflies“, po němž jsem byl v totální depresi a snažil
se ten pocit zhmotnit v hudbu. U skladby Newport
na Soul:R jde o můj hold vzdaný sci-fi filmům s vizí jako jsou
Bladerunner, Cyber city, Ghost in the shell nebo Akira.
Vloni se v deskách objevil i tvůj remix našeho Brooklyna, konkrétně skladby Someone a s ním i odvážné hlasy, že je lepší než
originál, co ty na to?
Ha, tak to mé vážně těší, já si ale myslím, že rozhodně
není lepší než originál. Možná je víc „dancefloor/dj friendly“, což
byl ale záměr.
Když jsme se vloni létě bavili o tvých volných termínech, psal jsi, že
letíš na podzim do Asie. Šlo tehdy snad o nějaké hraní? Jak často se
vůbec do tvých oblíbených zemí orientu vracíš?
Jednou ročně lítám do Japonska a Korei, takže se vždycky nějaké
hraní objeví, ale všechno je to na kámošské bázi. Byli byste ale
překvapený jak tam parties jedou! Hrozně rád vzpomínám na jednu party,
dělal jí tehdy Hydro, bylo to v malém klubu Via v Soulu před třemi lety,
ale doteď si ji živě pamatuju jako můj první skvělý djský zážitek.
Stalo se ti během hodin a hodin cestování něco na co rád nebo naopak nerad
vzpomínáš?
Je toho hodně na co
vzpomínat, v dobrém i špatném. Bezva bylo, když jsem před čtyřmi lety
zmeškal zpáteční let ze Soulu a krátký, dvoutýdenní víceméně
dovolenkový pobyt se rázem změnil v pětitýdenní část mého života,
díky níž jsem se zase obohatil o fůru cenných zkušeností. Naopak hodně
naštvaný sem byl při placení úplně zbytečné pokuty v maďarském vlaku,
když jsem cestoval za mými dobrými kamarády Spinlinem a SKC, jedněmi
z nejfajnovějších lidí, které jsem poznal. Všechny svaté jsem vyvolával
během opravdu šíleného tajfunu v Tokiu, málem jsem se zbláznil, když
jsem kvůli sněhové bouři v Helsinkách nestihl navazující let, navíc
jsem tou dobou měl hrubou chřipku a byl po devíti hodinách letu. Věřte,
že být nemocný, čekat v letištní hale a ještě nevědět, kdy skutečně
poletíte, není to pravé ořechové. Rád cestuju do Londýna vlakem, jste tam
za dvě hodiny, to ovšem nesmí v půlce trasy oznámit, že se čeká kvůli
čemusi, co na trase zamrzlo :-D atd. atd…
V posledním roce se na scéně objevilo množství nových zajímavých
producentů, byl a je cítit velký vliv dubstepu, mnohdy až IDM, drumandbass
je taky víc o kvalitě zvuku, jak to vidí Naibu?
Pokud jde o mě, vidím určité nadšení do tvorby, ale já osobně
ztratil komplexní přehled o tom, co se děje. Můžete si myslet, že hudba
je stále tak rozmanitá jak jen může být, ale naopak, tolik lidí naskočilo
rozjetého vlaku s nálepkou minimal, že pro mne už ta škála chutí, kterou
drumandbass dřív vynikal, není tak široká. Jsem typ člověka, který
potřebuje od všeho trochu, v setech miluju hrát průřezově, všechno
možné. V rozdílnosti je krása této hudby, ale bohužel se v těchto dnech
všechno zdá být v čele s jedním směrem a vše to přitom zní velmi
podobně. Žánr potřebuje pořádné umělce, více osobního přesvědčení
a míň trendy následovníků.
A jaká konkrétní jména ty bys třeba vyzdvihl za loňský rok, a kdo budou
pro tebe ti progresivní v tomto roce?
Vloni jsem si užíval nástup Triad, momentálně od nich žeru
všechno, pak třeba System, Seba, který přišel s pár tracky, jejichž
zvukové tajemství zná právě a jenom on, potěšil mě Raiden s pár
zajímavými věcmi a pár dalších. A na koho se zaměřit v 2010? Triad
:-), Circa, Kharm, LM1, Mortem nebo Ena.
Za pár dní vystoupíš na Lávce, ze které je designový výhled na panorama
Prahy, navštívils Prahu už někdy v minulosti?
Bude to moje první návštěva Prahy a vážně moc moc se těším!
Už máš představu, co budeš na DrumiXu po boku Stua C4C a Rockwella hrát?
Jak se ti líbí jejich produkce?
Hezký je to, že v podstatě nemám představu, co přesně budu
hrát, ale určitě to bude dobrá směs starého a nového zvuku ze všech
subžánrů. Nečekejte ale žádné slaďáky! Co se týče ostatních
headlinerů, tak Rockwel je na vzestupu a je to zajímavý typ člověka se
silnou vizí a Stu? No, co bych tak řekl, C4C jsou na scéně přes deset let a
jejich katalog plný super šlágrů stojí za to. Nikdy například nepřestanu
šílet z věcí jako třeba Moongerm!
Tvoje aktuální Top 5
Implex & Enei – Control
Omar ft. Estelle – Lay It Down (Triad remix)
System – The Diver's Dream
B Key – Untitled
Mortem – Whispers
Obligátní otázka, tentokrát na závěr, co vůbec znamená slovo Naibu?
Historie této přezdívky je
opravdu hodně dlouhá a nechtěl bych jít do detailů, ale Naibu
v japonštině znamená něco jako „inside“ v angličtině, třeba bude
čas se o tom pobavit na DrumiXu.
Díky za fajn rozhovor a budeme se těšit v sobotu 13. 3. na Lávce!
www.drumix.cz | soundcloud.com/naibu | myspace.com/naibudnb | discogs.com/artist/Naibu
