text: TOMSELY
Hlavní hosty doplnil i český support ve složení
Stanzim, Dramajacqua, Beast 67, Soldik a Snookey. Dolní stage se tentokráte
nesla ve stylu Psytrance, kterou obstarali Lolla, Zbora, Cejn, Ubiq a CLTR.
State Of Mind sem opět zavítali v rámci evropské tour, během níž
představují své album Nil by Ear. Naposledy se nám zde představil Patrick
Hawkins a nyní jsme se mohli těšit na jeho parťáka Stuarta Maxwella.
Projekt Cern, který k nám zavítal vůbec poprvé, se skládá po tragické
smrti bohužel už z jednoho člena Ollieho. Ten navzdory nešťastným
okolnostem pokračuje na počest svého parťáka v tvorbě i DJngu. Ani Cern
tedy nezůstává pozadu a mimo jiné nám přišel představit nedávno vydané
album Terminus.
Letní počasí nám přeje a proto někdy po desáté hodině, kdy na hlavní
stagi hraje Stanzim, je stále více lidí venku na zahrádce, než uvnitř.
Stanzim sází deepovky a dostane se i k dubstepu. Poté se k němu přidá
i bubeník Dramjaqua a stage se začíná postupně naplňovat. Na konci jejich
vystoupení už snad hraje nějaký předmixovaný set, ve kterém 2× zní
Mistabishi a Dramjaqua doprovází na bicí. Klub je už slušně zaplněn a na
pódiu je přichystaný Cern, konkrétně tedy Ollie. Začíná hned velice
povedenou peckou Dreadnaught (Icicle feat. SP:MC), do které po chvíli
přikládá věc podobného ražení. Dále pokračuje známějšími i méně
známými deepovkami, řekněme tvrdšího stylu. V klubu není nepříjemné
vedro, zvlášť když máte jen triko a kraťasy. Atmosféra je zatím
skromná, ale Cern se jí snaží pozvednout na vyšší úroveň až
neurofunkovou věcí, kterou ihned rewinduje a při dalším nástupu
přikládá Alien Girl (Ed Rush, Optical & Fierce). Zdá se mi, že mixuje
i dost starších věcí a rozhodně se nebojí ani přitvrdit. Postřehnu
třeba Fourward – Stuck (Jade Remix).
Na parketě není většího místa a ani úplně vzadu se nemůžete příliš
rozmáchat. Opět musím pochválit příjemnou projekci, kterou právě
z posledních řad sleduji. Zní nám nějaký nenápadný ženský vokál, ale
pak už velice známá Heavyweight (Fresh), která si vyslouží zvýšené
ovace. Další věc, kterou poznávám je z Breakova posledního alba,
konkrétně pěkně šlapající Don\'t Look Down (Break, Calyx & Teebee).
Opět je tu kratší série nějakých těch deepovek, sem tam i nějaký ten
zpěv a pak zase slušný nášup. Slyšíme i velice povedenou českou
produkci Rido & Morebeat – Machines Desire, u které váhám, jestli
snad není v nějakém remixu a také třeba Dose – Squander. V poslední
části setu už Cern snad odkládá všechny deepovější věci a podává už
jen samé tvrďárny. Mezi nimi i Black Sun Empire, či State Of Mind a opět
Rido a jeho nedávno vydaný release – Poison. Mezi úplně posledními si
pro nás schoval pěkně šlapající pecku s Hip-hopovým doprovodem, na
kterou ještě navazuje Jade feat. Ryme Tyme - Venom (Mindscape Remix).
Následuje slušný aplaus a jako Last One už není nějaká tvrďárna,
nýbrž nejspíš jeho vlastní produkce.
To už ale na pódiu kromě Cerna stojí také Stuart ze State Of Mind a chystá
se výměna za pultem. Cern překvapil poměrně tvrdým setem s méně
známými tracky, proloženým příjemnými deepovkami. Za to mu patří
ještě jednou potlesk a následné přivítání State Of Mind.
Nabuzený Stu začíná starší, ale stále šlapající věcí Aces High
(Concord Dawn & State Of Mind) a nadále pokračuje ve svižném tempu a to
s Dune (SOM). Parket je v tuto chvíli velice nabitý a tak zde musíme hledat
dostatečný prostor kolem sebe. Najde se tu i dost jedinců, kteří na
ostatní zrovna dvakrát nehledí a probíjí se hlava nehlava. Stu sází
méně známé neurofunkové věci, mezi kterými se objeví i nějaká ta
pomalejší. Překvapí i velice čerstvým a tanečním Rockwellem s názvem
BTKRSH. Čekal bych zde příval novinek, ale spíše slyšíme přehlídku
starších věcí od State Of Mind a jim podobných. Tempo je stále stejné a
chybí mi zde nějaký výraznější moment. Dočkám se ho až v podobě
našláplé kytarovky, která pokračuje řekněme v „Bad Taste\" stylu. Po
čase se parket přece jen trochu uvolňuje a tak si třeba i při
That\'s What It Is (BTK, Optiv remix) můžeme směle pohybovat. Mezi
staršími věcmi z dílny State Of Mind, se objeví také dvě z nového alba
a to konkrétně The Downward Spiral (SOM & MC Woody) a Punkd (SOM).
Změna rychlosti nastane, když přichází legendární The Nine (BC), ale
v téhle chvíli v pomalém, dubstepovém rytmu. Na ní navazuje další
povedenou electro věcí, aby pak začal poslední část svého setu.
Z povzdálí se na nás hrnou zvuky Age Of Empires (Photek), pak ještě
přísný remix by Neonlight : Optiv – Run it Red a zajímavá šlapačka
Subterrestial (Prototypes). To už se nám tedy blíží závěr a nebyli by to
State Of Mind, kdybychom neslyšeli nesmrtelnou Sun King (SOM), ovšem v trochu
pozměněné 2011 verzi. To by bylo od Stua zhruba vše. Moc novinek z jejich
alba jsme se tedy nedočkali, především jsem očekával hitovky, ke kterým
udělali i povedené klipy. Neříkám, že Stuart podal špatný výkon,
v tom žádném případě, ale mě tedy moc neoslnil, chyběl mi v jeho setu
nějaký směr či jiskra. I tak mu ale patří potlesk a já se jdu trochu
provětrat na vzduch.
Dolní stage, kde se hrál psytrance jsem tentokrát navštívit nestihl, ale
ještě utíkám alespoň na část Soldikova setu. Od něho můžeme slyšet
taková jména jako Audio, Jade či Rregula. Vypadá to, že lidé na parketu se
baví možná více, než když tu před chvílí hrál Stuart. Čas nám ale
kvapí a tak musíme pomalu opustit náš oblíbený klub a vydat se na
nádraží. Myslím, že se lidem tato párty velice líbila a snad se tu zas
všichni sejdeme na dalším díle Vision.
