Pořádný tlouštík…
…je tahle basová linka, kterou slyšíme snad všude a během poslechu alba se jí ani náhodou nezbavíme. Valí a provaluje se, občas se na chvíli ztratí, ale s každým jejím návratem posluchač zjistí, že Polytea hodně leze do dubu. Právě basová linka je to, co Zka4t nejvíce oddaluje od tvorby kamaráda Floexe. Zatímco Floex svůj debut Pocustone pomocí klarinetu vynášel vysoko nad oblaka, Zka4t se brouzdá přímo uprostřed nich. Hudba těch dvou se logicky navzájem „připomíná“. V poslední době mám tak trošku úchylku škatulkovat, takže řekněme, že je to takový „sound of Tomatucha. Jednoduše nemůžu s klidným svědomím použít oblíbené klišé "podobnost veškerá žádná“ zato můžu klidně napsat, že tímhle veškerá podobnost končí (což jsem stejně klišé použil).
Měl-li bych nějak graficky hodnotit (a kluci slibovali, že
i k tomu snad taky jednou dojde), nasázel bych Polytea črtyři kostičky
z pěti. Myslím si totiž, že teprve ten další čajíček od Matuchy bude
pořádná bomba. Krom toho bych navrhl následující způsob použití: pozdě
večer zavolat kamarádům a jejich slečnám, jemně položit ruku na tu svou,
zabednit dveře i okna, zhasnout a místnost pořádně „začadit“.
Uvidíte, že (nejen) za takových okolností budou basovou linku –
tlouštíka všichni milovat a žít spolu s ní šťastně až do smrti. Jo, a
jestli to ještě někomu nedošlo, tak teda: Hurá, světová deska!
Zka4t: Polytea
@ Intellygent Recordings 2oo2